Nedělě 8.1:

Céčko doma vítalo hráče týmu Vyškov „B“. Protože oba týmy jsou z nejspodnějších míst tabulky, chtěli jsme se o každý bod poprat.

Po necelých 3 hodinách, byly smířlivě dohrány první dvě partie. Miloš na první desce a Jirka na páté desce získali po půl bodech. Utkání se tak začalo vyvíjet smířlivě. Posléze ale Michal, Luboš, Franta a pan Habina začali dospívat do horších pozic a s pozitivním výsledkem to začínalo být velice nejisté.

Jako třetí jsem v utkání skončil já (Lojza). Proti panu Čermákovi jsem uhrál remízu. Následnou analýzou jsem ale zjistil, jak neuvěřitelně blízko jsem byl k výhře. Kdyby na mém místě seděl kdokoli jiný, určitě by partii s přehledem dotáhl do vítězného konce. Ale já, pravděpodobně vinou přílišného respektu z papírově silnějšího soupeře, jsem si nedovolil připustit, že bych z partie mohl vytěžit víc jak půl bodu, a hrál jsem jakoby oslepený.

Pro lepší popsání situace přikládám následný diagram s osudovou pozicí (Bílý = Lojza na tahu).

V situaci na diagramu teď, s odstupem času a po analýze, mohu říci, že bílý stojí jednoznačně na výhru. Po tahu bílého Dh6 nemá černý žádnou obranu proti v pádu bílé dámy do týlu. Soupeřovy figury jsou tak svázány, že nemají žádnou možnost rozumného tahu. Bílá věž a kůň se rovněž rychle připojí a černý král se neubrání. Možná vše není tak jasně vidět, ale to už si případný divák může přehrát doma a zjistí, že situace černého je opravdu bezvýchodná. Já místo tahu Dh6!! jsem obětoval jezdce tahem Jxf5. I tato varianta směřuje k výhře, je ale třeba daleko přesnější hry. Když jsem po několika tazích zjistil, že se mi ale způsob jak partii vyhrát nedaří najít, nabídl jsem stále ve vyhrané pozici (to jsem ale nevěděl, že je vyhraná) remiz, kterou soupeř přijal.

Stav tak byl 1,5 : 1,5, přičemž ale na ostatních zmíněných deskách, měli naši hráči již spíše prohrané pozice. Po uplynutí nějakého času tak byl stav 5,5 : 1,5 pro Vyškov. Poslední dohrával Vratislav Svoboda, který si vedl dlouho dobře, ale nakonec nezískal více jak půl bodu, ale i ten je proti silnému soupeři cenný.

Konečná prohra 2 : 6 je bolestivá, ale přece je to jen hra, i když tedy královská :)